Králíčci, morčata ,psi a jiné.To je mé hobby.Snad se vám tu líbí.

PŮVOD ČINČILY

4. března 2011 v 18:55 | majitelka blogu
PŮVOD ČINČILY

Činčily patří mezi dikobrazovité hlodavce. Jejich původním domovem jsou jihoamerické Andy. Jejich teritorium se táhlo okolo západního pobřeží přes Peru, Bolívii, Argentinu a Čile. Ve svém přirozeném prostředí žijí činčily ve velkých koloniích a obývají pukliny skal nebo si hrabou nory. Jejich hustá srst je chrání nejen před chladem, ale také před predátory. Stejně jako dikobraz, mají činčily schopnost uvolnit srst. Když je predátor chytí, automaticky jako obraný systém uvolní chlupy a snaží se tak získat čas na útěk.
Svou srst udržují koupáním v jemném písku a prachu.
Činčily mají jemnou, dlouhou a hebkou srst. Z tohoto důvodu začali Španělé vozit jejich kožky do Evropy. Následně byly činčily systematicky vybíjeny. V 60. letech 20. stol. to vypadalo, že jsou činčily vyhubené.
O ochranu činčil se pokoušeli již v roce 1910, kdy byla uzavřena dohoda mezi hlavními vývozci kožek, která zakazovala lov činčil ke komerčním účelům. Tato dohoda zapříčinila neuvěřitelné zvýšení cen kožek (až 14x) a lov pokračoval dál. První zákon na ochranu činčil byl vydán v roce 1929.
Dnes jsou činčily hojně chované po celém světě s soukromých velkochovech. Lidé se snaží vrátit činčily na jejich původní stanoviště, ale bohužel se příliš nedaří. Ve volné přírodě dnes žije jen několik malých kolonií.
CHARAKTER ČINČILY
Činčila vlnatá (Chinchilla lanigera) je nejznámějším zástupcem nevelké čeledi činčilovitých (Chinchillidae), kam patří celkem šest druhů hlodavců, řazených do tří rodů. Kromě činčily vlnaté nazývané někdy také dlouhoocasá sem patří ještě Činčila krátkoocasá (Chinchilla brevicaudata). Názvy činčil však bývají často zaměňovány, a navíc se mnoho zoologů domnívá, že na farmách a v domácnostech jsou vlastně chováni kříženci obou uvedených druhů. Vlastním činčilám jsou blízce příbuzné tři druhy rodu Lagidium nazývané dříve pakrálíci, dnes jsou však také označovány jako činčily - Činčila horská (Lagidium peruanum), Činčila ušatá (Lagidium viscaciai) a Činčila černouchá (Lagidium wolffsohni). Největší činčilou je Viskača (Lagostomus maximus), která na rozdíl od všech předcházejících druhů obývá spíše nížiny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kláári ♥ Kláári ♥ | Web | 6. března 2011 v 10:43 | Reagovat

Prepáč ale už ťa nemám v AFS nezapísala si sa do neohláseného tridenia prepáč

2 činčilky.zápisníček činčilky.zápisníček | 10. srpna 2016 v 21:43 | Reagovat

Myslíte, že byste mohl/a použít jinou fotku činčily, než naší?!?! To vám to opravdu nepřijde hloupé?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama